Rocky - yorkšírský teriér

3. 1. 2008

Tak to byl ten slavný den, kdy jsem vykouknul na svět. Kousíček od Benešova, v malé vesničce. Bylo to hezký, měl jsem ještě dva brášky, tak jsme si mohli hrát. A toho mlíčka od maminky.

22. 2. 2008

To si pro mne přijela moje nová rodinka. Byli ze mě úplně nadšení, moc jsem se jim líbil. V autě jsem se trošinku bál, ale moji noví rodiče mě uklidnili, tak to bylo dobrý. Doma jsem byl taky trošinku vyplašený, ale za chvíli jsem se otrkal. Ale všechno pěkně postupně. Nejdřív jsem prozkoumal jeden pokoj, další den druhý pokoj a tak postupně jsem poznal celý byt. Chodilo na mě koukat spousta lidí, ale já byl rád. Byl jsem středem pozornosti a každý se se mnou mazlil.

1. 3. 2008

To byla sobota a já jel na návštěvu za jiným pejskem. Prý to bude můj kamarád, tak se musíme seznámit. No byla to kokřice Niky. Na můj vkus mi připadala trošku velká, ale pak jsem zjistil, že má bezva uši, tak jsem ji za ně pořádně tahal. A to mi zůstalo. Pořád tahám všechny pejsky za ouška. Přijde mi to jako bezva hra, ale oni z toho moc nadšení nejsou. To nechápu!!!

7. 3. 2008

Tak se jede na výlet. Ale daleko. 300 km ode mě bydlí prý moje babička, paniččina maminka. Taky má bezva pejska. Ten se jmenuje Guči a je to bišonek. Je hroooozně chundelatý a celý bílý. Ale ten se mě trošinku bál. Taky se mu moc nelíbilo, že ho tahám za ouška. Ale ten měl i bezva ocásek, za ten jsem ho taky tahal. Ale pak se mi začal vyhýbat. Taky nevím proč!

30. 4. 2008

Tak dneska mám za sebou konečně poslední očkování. Ale já jsem šikula, tak mě to ani nebolelo, i pan doktor mě chválil. Ale ještě mě čeká čipování, protože to se prý musí. Tak to se mi asi taky nevyhne.  Jinak mě teda panička a páneček pořád chválí, prý už umím hezky poslouchat  a ani moc nezlobím. Chodím hezky na plínu, umím sedni, ke mně, fuj, nesmíš, místo i zůstaň. A taky umím poprosit. Vždycky prosím o dobrůtky. Ty já mám moc rád.

květen 2008

Tak mi konečně začaly padat zoubky. Už mám tři nové. Ale pořád jen ty malinké přední zoubky. Bojím se, jestli mi vypadnou špičáky. Prý bych jinak musel na trhání. Jinak jsem dostal novou tašku, prý se v ní budu nosit. Ale mně se do toho moc nechce. Radši chodím po svých. Od toho je mám, ne? No a pak mě taky trápí ouška. Poctivě papám Colafit, poctivě ouška lepíme a oni ne a ne se postavit. Tak já nevím, co s tím. 

červen 2008

Tak zoubky už mám skoro všechny nové. Jen nahoře mám dva špičáky vedle sebe. Z každé strany. Ale prý s tím ještě počkáme, nebudeme spěchat pod narkózu, třeba vypadnou sami. Každý říká, že tak do roka je čas. Jinak začínám pěkně zlobit. Přestávám poslouchat a začínám mluvit. S každým se hádám. Vydávám zvláštní zvuky a všichni se mi smějí. Pořád mám problémy s ouškem, jedno mi nechce stát. Pořád ho lepíme, ale nedá si říct. Myslím, že už mám smůlu.

červenec 2008

Venku je krásně. Svítí sluníčko. Byl jsem na chalupě a i jsem se koupal v bazénu. Jsem výborný plavec. Pak jsem byl na prázdninách u "babičky" na Jižní moravě, protože mí páni jeli na dovču, ale bylo to bezva. Babička si mě nemohla vynachválit. Sice teda říkala, že takového pejska ještě neviděla, prý jsem hrozný zlobidlo a vymýšlím blbosti, ale vždycky jsem všechny lumpárny vynahradil večer, když jsem ji hřál v postýlce. Byl jsem tam s bišonním bráškou Gučim a ten ze mě byl šílený. Pořád jsem ho zlobil. Asi se těšil až odjedu. Ale babička i plakala, když jsem odjížděl. Prý jí bude smutno.

srpen 2008

Musím se vám omluvit. Už dlouho jsem sem nedal žádné fotky. Ale selhala technika. Umřel notebook, kde jsou všechny moje fotečky, tak to musíme nějak vymyslet. Pak to doženu.